Ráno vstáváme relativně pozdě, spácháme základní hygienu a vyrazíme na snídani do přízemí našeho ubytování. Ta tentokrát patří mezi asi zatím nejslabší, co jsme kdy po ránu dostali. Pár kousků sýra, salámu a pečivo, k tomu džus. Nu což, alespoň něco do žaludku a jdeme se ještě na chvíli projít k jezeru Issyk-Kul. Po příjemné ranní procházce se na hotelu zabalíme, nahážeme vše do auta a vyrážíme na sever města, kde by se mělo nacházet Muzeum Petroglyfů. Nacházíme jej bez problému, platíme nevysoké vstupné a následně se přes hodinu couráme po ohromné galerii pod širým nebem. Všude okolo nás leží různě velké balvany, které sem asi před 30 tisíci lety z hor přinesly silné záplavy. Většina balvanů je pokrytá tmavou krustou, do které začali lidé asi před 2 tisíci lety vyrývat jednoduché kresby. Kolem sebe vidíme vyryté lovecké scény, jezdce na koních, různá zvířata, z nich nejčastější jsou kozy s dlouhými zahnutými rohy. Celkem se tu na 42 hektarech kamenného moře nachází přes 4 tisíce petroglyfů. Nemáme šanci to tu celé projít a tak dle plánku volíme nejzajímavější místa, zkoumáme rytiny a kocháme se nádhernými výhledy dolu k jezeru. Kolem půl jedenácté jsme zpět u auta a vyrážíme západním směrem po severním okraji jezera Issyk-Kul až do města Balykči, kde nakupujeme nějaké zásoby jídla a pití do auta. Počasí je úplně nádherné, modré nebe s pár bílými obláčky a kolem nás samé hezké scenérie, u Ortotokojské přehrady i zastavujeme, abychom si udělali pár hezkých fotek.
Před městečkem Kočkor nejdříve zastavujeme a fotíme zdejší hřbitov s kovovými plůtky a pestrou směsicí jednoduše nazdobených hrobů i monumentálních krypt. A následně využíváme zdejší benzínky Gazpromněft, abychom natankovali do plna a současně opět pořídili něco malého k jídlu a hlavně studeného k pití. Po kvalitní asfaltové silnici pokračujeme až za vesnici Kara Unkur, kde odbočujeme na jednu z přístupových cest k jezeru Sonkol, které je naším dnešním cílem. Cesta je šotolinová, sjízdná jen v létě a silně se doporučuje auto s náhonem na všechna 4 kola. To naše půjčená Toyota má a tak pomalu stoupáme údolím, výhledy z auta na okolní louky, lesy a hory jsou neskutečné. Občas zahlédneme i sněhová pole, zastavujeme a fotíme, kolem nás široko daleko nikdo a nic, než cesta a nádherná příroda kolem ní. Blížíme se k průsmyku Těrský Torpok, který je také nazývaný „33 papoušků“ podle ostrých serpentin, po kterých je do něj potřeba vyjet.
Průsmyk leží ve výšce 3133 metrů nad mořem a my nahoře potkáváme místní na koních s ohromnými stády polodivokých koní. Cesta teď pomalinku klesá a my poprvé spatříme nádherné jezero Sonkol ve výšce 3016 metrů. Máme zde zamluvené ubytování v jurtovém kempu Ali-Nur, jednom z mnoha vybudovaných u jezera pro turisty. Směrovku s názvem kempu nacházíme docela snadno a tak se již před půl čtvrtou seznamujeme s paní majitelkou a její rodinou. Necháváme auto na vyznačeném místě, věci si přeneseme do naší jurty a s informací o večeři kolem sedmé vyrážíme na procházku k jezeru. Po sytě zelené louce kolem stád polodivokých koní, krav a ovcí a následně přes mokřady s různými zajímavými rostlinami docházíme až k ke břehu. Voda je křišťálově čistá, schválně zkoušíme její teplotu a shodneme se, že na koupání to opravdu není. Procházíme se po břehu a fotíme jezero i kopce a hory kolem, čekáme na zapadající slunce a náramně si tohoto kouzelného podvečera užíváme.
Celé to působí nesmírně idylicky, v oblasti není žádný mobilní signál a tak se tu člověk může jen kochat, rozjímat a odpočívat. Když se vracíme ke kempu, vidíme, že vedle našeho auta stojí ještě dvě další, tedy v kempu nebudeme sami. Zjišťujeme, že kromě nás zde bude trávit večer a noc ještě jeden německý pár a pak rodinka z Ruska. Společně se scházíme u večeře v jedné z větších hurt, sloužících jako společenská místnost a jídelna. Dostáváme polévku a následně směs rýže, masa a zeleniny, popíjíme čaj a společně konverzujeme, s majitelkou a její rodinou v ruštině, my turisti mezi sebou anglicky. Venku už začíná být docela slušné chladno, teď po západu slunce je znát, že se nacházíme ve slušné nadmořské výšce a teploměr klesá k pěti stupňům. Jsme rádi, že nám místní v jurtě zatopili v kamínkách a tak se po večeři a vyčištění zubů rádi ve vyhřáté jurtě zachumláváme do dek a jdeme spát.