Ráno po probuzení na ubytování si dopřáváme sice jednodušší, ale chutnou snídani, vyklízíme pokoj, ale domlouváme se na hotýlku, že si ještě na dopoledne necháme auto na jejich parkovišti. S tím nemají žádný problém, tak jen do kufru auta nahážeme naše věci a vydáváme se na pěší procházku městem. Nejdříve zamíříme do kopce k pevnosti Žuta Tabija, odkud je pěkný výhled na celé historické centrum města i na jeho modernější okolí. Cestou jdeme kolem hřbitova, kde je pochována většina obětí z dob obléhání Sarajeva během bosenské války, počet hrobů je velmi skličující. Zpátky to pak vezmeme kolem budovy známé jako Viječnica v semi-osmanském stylu, což byla kdysi radnice města a po zničení během bosenské války a následné rekonstrukci se z ní stala Národní knihovna. Přicházíme až k řece Miljacka, přecházíme na po mostě na druhou stranu a jdeme po levém břehu kolem různých zajímavých staveb včetně Aškenázské synagogy v pseudomaurském slohu až k Akademii moderních umění, kde po hezkém moderním mostě přejdeme řeku na druhou stranu a tentokrát po pravém břehu se vracíme zpět.
Cestou samozřejmě neopomeneme vynechat místo atentátu na císaře Ferdinanda d’Este u nejstaršího mostu ve městě, kterým je Latinska čuprija. Pamětní tabulka na zdi domu informuje o události z 28. června 1914, kdy Gavrilo Princip spáchal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu a rozpoutal tak I. světovou válku. Na zemi je označeno místo, kde atentátník stál, na ulici stojí replika vozu Gräf & Stift Double Phaeton, ve kterém tenkrát vévoda s chotí jeli a je možné navštívit i muzeum, které je celé události věnováno, to má ovšem zrovna v dobu, kdy kolem procházíme, zavřeno. Přes čtvrť Baščaršija, kde opět nasáváme atmosféru osmanského bazaru a dáváme si něco menšího k snědku, se vracíme zpátky k autu a Sarajevo pomalu v kolonách opouštíme. Máme před sebou dvě hodiny cesty, kdy především její druhá část, kdy projíždíme kaňonem řeky Neretvy, je velmi fotogenická a často zastavujeme a kocháme se. Auto zaparkujeme u našeho dalšího zamluveného ubytování u Hotelu Rivero v Mostaru, který je sice trošku dál od centra města, ale je nedávno postavený, má vynikající hodnocení a bezproblémové parkování, což všechno kvitujeme. Rychle se ubytujeme a vydáváme se pěšky do historického centra. Nejdříve míjíme budovy, které byly poničeny nedávnou válkou, jsou často ohořelé, se stopami kulek nebo přímo dírami po zásazích většími rážemi. Pak se konečně dostáváme k historickému centru se spoustou památek na dobu osmanské nadvlády, míjíme Karađoz-begovu mešitu ze 16. století a vybíráme zde peníze z bankomatu, procházíme kolem Koski Mehmed Pashovi mešity, odkud jsou nádherné výhledy na nedalekou ikonu města, Starý most.
Kolem nás je mnoho obchůdků s tradičními upomínkovými předměty, Magda neváhá a pořizuje si džezvu, ve které se podává a vaří pravá bosenská káva. Přecházíme řeku po ikonickém kamenném mostě Stari Most, jenž byl postaven Osmany v roce 1566 a během občanské války byl v roce 1993 zničen. Naštěstí byl v roce 2004 citlivě rekonstruován a tak se po něm nyní spolu s davy turistů nyní můžeme projít i my. Na druhé straně zamíříme uličkami dolu k řece, odkud je na most opět nádherný výhled. Využíváme nabídky mladíků, kteří se čepují pivo z mikropivovaru OZ Craft Pivo z Trebinje, dáváme si dvě točená vynikající piva a kocháme se. Je krásné počasí, u řeky je příjemný vzduch, po Neretvě plují lodičky s turisty a my tak spokojeně trávíme příjemné pozdní odpoledne. Na mostě se srocují davy, místní mladíci vybírají peníze pro skokana, který se po nějaké době vrhá z mostu dolu do řeky, další z místních turistických atrakcí. Ještě jednou se projdeme centrem, než zamíříme na večeři, volíme restauraci na břehu řeky nedaleko mostu a máme tak při jídle stále perfektní výhled na most a okolní panorama. Dáváme si vynikající grilovaná masa s čerstvou zeleninou, pita chléb i hranolky, vše zapíjíme chlazeným pivem Sarajevsko a nasáváme okolní příjemnou atmosféru. Na závěr uděláme pár fotek nasvíceného mostu za tmy a kolem desáté večerní se vracíme pomalým krokem na ubytko. Tam už si jen dáme sprchu a jdeme znavení spát. Dnes jsme ujeli 128 km.