Ráno si dáváme budíček již na sedmou, vyrazíme na bohatou snídani a v půl deváté sedíme v autě a opouštíme Záhřeb východním směrem. Jedeme v minimálním provozu po dálnici A3, cesta příjemně ubíhá a za hodinku již odbočujeme směrem k hraničnímu přechodu Gradiška. Na chorvatské straně stojí jen pár kamionů, takže se tu příliš nezdržíme a rovnou zamíříme na most přes hraniční řeku Sávu na jehož druhé straně na nás čeká Bosna a Herzegovina. Tady je fronta o něco málo větší, asi čtvrt hodinky tu postojíme, ale i tak vše proběhlo relativně rychle a bez problému a tak se již v půl dvanácté snažíme zaparkovat nedaleko centra v Banja Luce, hlavním městě Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině. To že se nacházíme v srbské entitě tohoto státu bylo ostatně znát skoro celou cestu od hranic, často srbské vlajky a auta se srbskými SPZtkami. Parkoviště na místě bývalého autobusového nádraží je poměrně plné, ale místo se nám nakonec daří najít, ale zaplatit ve zdejším platebním automatu je větší oříšek. Bez pomoci místních bychom se o to snažili asi doteď, takhle jsme přeci jen mohli vyrazit na procházku městem. Zamíříme k nedalekému Chrámu Krista Spasitele, impozantní stavbě srbsko-byzantského stylu ze žlutého a červeného travertinu se zlatými kupolemi. Původně byla vysvěcena v roce 1939, ale byla zničena během druhé světové války a její věrná rekonstrukce byla dokončena v roce 2004. Chrám obcházíme nejdříve z venku, následně si i uvnitř prohlížíme vyřezávaný ikonostas a obrovský lustr. Procházíme vedle nedalekých budov sídla prezidenta a kulturního domu Banski dvor až k národnímu divadlu, ale nijak nás celé centrum neuchvátí a tak se jen vracíme k obchodnímu domu Boska, kde se snažím najít nějaké elektro, kde by prodávali nabíječku k mým chytrým hodinkám, kterou jsem nechal doma. Sehnat nabíječku se nedaří a tak si jen odskočíme na záchod, nakoupíme nějaké jídlo do auta a město opouštíme. Jedeme směrem na jih a za hodinku a čtvrt parkujeme na opět skoro úplně plném parkovišti ve městě Jajce nedaleko zdejšího autobusového nádraží. Zaplatíme parkovné a vydáváme se na krátkou procházku ke zdejšímu Plivskému vodopádu, na který jsou cestou krásné vyhlídky. Vodopád je asi 25 metrů vysoký, těsně pod ním se řeka Pliva setkává s řekou Vrbas a celé místo je nádherně fotogenické. Krásně čistá voda, zelený park a nad tím historické domy starého města. I do toho na chvíli zajdeme a obdivujeme historické centrum města s prvky středověké i osmanské architektury.
Pak se autem přemístíme jen o pár kilometrů dál proti proudu řeky Pliva na místo zvané Mlinčići a auto necháváme stejně jako všichni ostatní na kraji silnice. Volně se pohybujeme mezi krásnými starými dřevěnými vodními mlýny z dob osmanské nadvlády, je jich tu kolem dvaceti, většina jich je na kůlech a vodu k nim přivádějí různé dřevěné konstrukce. Po dřevěných chodníčcích chodíme mezi mlýny, v případě některých nahlížíme i dovnitř, díky proudící chladivé vodě a stromům všude kolem je na tomto místě i v letním horkém počasí velice příjemně. Krátce se ještě projdeme ke břehu Plivského jezera a pak již opět nasedáme do auta, neboť před sebou máme skoro tříhodinový přesun do Sarajeva, kde v půl páté parkujeme v centru na malém prostoru u hotýlku Lula. Opět jen vyndáme věci z kufru, ubytujeme se a vyrážíme do čtvrti Baščaršija, kam to máme od hotelu sotva pár metrů. Tato čtvrť je od 15. století starým osmanským bazarem, kolem nás jsou desítky a desítky malých obchůdků, celé místo má orientální ráz a člověk si tu vůbec nepřipadá jako někde v Evropě. Ochutnáváme místní jídla, popíjíme čerstvé džusy a trávíme zde příjemný podvečer. Cestou míjíme Gazi Husrev-begovu mešitu ze 16. století i vedle stojící hodinovou věž Sahat-kula, fotíme a docházíme až ke Katedrále srdce Ježíšova s před ní stojící sochou papeže Jana Pavla II. Katedrála byla vybudována v 19. století v novogotickém slohu s pseudorománskými prvky a uvnitř je nádherně zdobená včetně velkých barevných vitráží. Pokračujeme dál ve stejném směru až k památníku k uctění obětí druhé světové války, kde hoří Věčný plamen. Zde se otáčíme a opět se uličkami osmanského bazaru vracíme zpět na ubytování. Cestou se ještě zastavíme na pozdní večeři v restauraci Dveri, kde si náramně pochutnáváme na grilovaném mase a rybě, dopřáváme si chutné víno a pak si již jen na ubytku dáváme sprchu a jdeme spát. Dnes jsme ujeli 459 km.