Ráno si po probuzení zajdeme na hotelovou snídani, která sice není úplně přebohatá, ale jídla je dost a tak pohodlně snídáme a povídáme si. Po snídani nahážeme kufry zpět do auta, odevzdáme klíčky od pokoje a přejíždíme opět jen kousek na další lázeňské místo, kterým je městečko Radenci. V půl desáté parkujeme u zdejších lázní Zdravilišče Radenci, kupujeme vstup na dvě hodiny a opět si jdeme užít zdejších vnitřních i venkovních bazénů a vířivek. Porovnáváme zdejší prostředí s tím včerejším a shodujeme se, že se nám tady líbí asi o něco více. Příjemné dvě dopolední hodinky utečou jako voda a tak se po půl dvanácté vracíme opět do auta a zamíříme na jih, abychom za dvě hodiny dorazili do Záhřebu. Tady máme zamluvené ubytování nedaleko centra v Grand Bells B&B, které se nám sice daří nalézt rychle ale nějak nevíme, jak se tam hezky dostat, brána zavřená a nikde poblíž se nedá zaparkovat. Tak zastavuji na nedaleké točně autobusů a Magda se vydává k ubytování, aby mi za chvíli zavolala, že můžu vyrazit, protože zařídila otevření brány. Parkujeme ve vnitřním dvoře, ubytováváme se, na chvilku vydechneme a vyrážíme na procházku do města. Nejdříve zamíříme k nedaleké katedrále Nanebevzetí Panny Marie a svatého Štěpána a Ladislava ze 13. století, která je ovšem obehnaná stavebním zábradlím a obě věže jsou schovány pod lešením. Dovnitř se tedy nepodíváme a ani z venku nejsou fotky žádná sláva.
Náladu si zajdeme spravit na nedaleké náměstí Trg bana Josipa Jelačića, kde si na chvíli sedáme, Magda si objednává výborné bílé vínko a já citronový radler chorvatského Karlovačko. Sluníčko svítí, nám se příjemně sedí, sledujeme ruch na náměstí i okolní domy. Pak se vydáváme ulicí Ilica plnou obchodů s módou a luxusnějším zbožím, obchodů se suvenýry i restauracemi. Raději zahybáme do čtvrti Gornji Grad plné křivolakých uliček, malých domků a dorazíme až ke zdejšímu architektonickému klenotu, kostelu Svatého Marka opět ze 13. století. Kostel má nádhernou především střechu, na jíž jsou mozaikou zobrazeny znaky města a starého Chorvatského království. Bohužel to je tak jediné, co si z kostela můžeme prohlédnout, protože i zde probíhá rekonstrukce a tak je celý obehnaný stavebním zábradlím. Uličkami scházíme ke zdejší středověké kamenné bráně Kamenita Vrata se svatyní Panny Marie plné hořících svíček. Když se objevujeme opět na hlavní ulici nedaleko našeho ubytování, nacházíme vinárnu Bornstein se skvělým hodnocením na googlu a tak neváháme a rovnou do zdejšího sklepení zamíříme.
Venku už je nám krapet horko a tak je chladnější podzemní sklep vítanou změnou. Objednáváme si nabízenou ochutnávku chorvatských vín, ke každému dostáváme perfektní výklad v angličtině, malé občerstvení v podobě různých druhů sýra, oliv a oříšků. Vína jsou vynikající a my ve sklípku trávíme příjemné dvě hodinky. Původně jsme si říkali, že si odpočineme na pokoji na ubytování, ale volba vinárny byla podstatně lepším místem. Vydáváme se opět do města, procházíme další uličky, vracíme se do centra, kde nás zaujme opět díky skvělým recenzím restaurace Batak Centar Cvjetni ve zdejším nákupáku a tak zamíříme na večeři. Objednáváme si talíř pro dva plný čevabů, grilovaného hovězího i kuřecího masa, hub i brambor, sýra kajmak i ajvaru. Popíjíme k tomu opět vynikající víno a je nám moc fajn. Nočním městem se pak vracíme zpět na ubytování, dáváme si sprchu a zalézáme na kutě. Dnes jsme ujeli 146 km.