Ráno po probuzení kolem osmé si zajdeme v hotelu na snídani, posnídáme míchaná vajíčka, párky a croissanty, popíjíme džus a nikam nespěcháme. Dnes máme v plánu místa spojená se Dnem D v blízkém okolí a protože víme, že většina otevírá až v půl desáté a venku lehce mrholí, tak nikam nespěcháme a ještě trochu relaxujeme. Před tou půl desátou ale přeci jen vylézáme a přejíždíme pár kilometrů vedle na parkoviště před Muzeem dělostřelecké baterie Merville. Platíme vstupné 15€ a v mírném mrholení hodinu a půl procházíme jednotlivá stanoviště. Nejdříve kolem vojenské dopravní verze Dakoty C-47 Skytrain a vedlejšího hangáru plného informací o přesunu výsadkářů a snaze dobít zdejší baterii. Dále pak jednotlivé kasematy a úkryty, plných exponátů jak o vlastní baterii, její výzbroji a opevnění, tak i celém Atlantickém obraném valu, jehož byla součástí. Další exponáty jsou pak o spojeneckých jednotkách, v tomto případě především britských, v jedné z kasemat můžeme zažít i světelnou a zvukovou show znázorňující útok na baterii. V muzeu strávíme přes hodinu a půl, venku už přestává mrholit a tak máme možnost se pořádně projít i po venkovních prostorách. Nasedáme do auta a přesunujeme se do nedalekého Ranville, kde zastavujeme hned vedle zdejšího vojenského hřbitova, na kterém je pohřbeno přes dva tisíce britských vojáků padlých během ranných fází bitvy o Normandii. Většina z nich byla pak členy britské 6. výsadkové divize. Procházíme se po trávě v řadách pískovcových pomníčků s květinami, celý hřbitov je krásně udržovaný, uděláme pár fotek a pokračujeme pár minut vedle k jednomu z nejznámějších mostů v Normandii, k Pegasus Bridge.
Ocelový zdvižný most se stal v roce 1944 dějištěm jedné z nejodvážnějších operací britských výsadkářů a nyní je součástí muzea Memorial Pegasus, u kterého před půl jednou parkujeme. Kupujeme za 13,50€ vstupné a jdeme si prohlédnout nejdříve venkovní expozici, kterou je jednak samotný most a dále pak kluzáky Horsa, vedle makety v měřítku 1:1 i zbytky jednoho originálu. Uvnitř muzea pak obdivujeme jednotlivé vitríny s vystavenými exponáty a studujeme všechny vysvětlující texty, informující o přípravách i samotném průběhu operace obsazení mostu a jeho obraně. V muzeu trávíme příjemné dvě hodiny, než opět nasedáme do auta a s krátkou zastávkou v McDonaldu v Ouistrehamu na rychlém obědě pokračujeme do vesnice Courseulles-sur-Mer na pláž Juno, kde navštěvujeme zdejší Juno Beach centre. Opět platíme 13,50€ vstup a přes hodinu a půl procházíme moderně pojaté muzeum, mapující účast kanadských vojáku při osvobozování Normandie. Spousta exponátů, velké množství popisných tabulí plných textů a historických fotografií, map a plánků, vůbec se nenudíme. Po opuštění muzea se ještě procházíme po okolí, jdeme i na pláž, kolem zbytků bunkrů i tanku Churchill Mk IV AVRE ‚One Charlie‘, stojícím v místě, kde byl 6. 6. 1944 ráno zasažen.
Na parkovišti opět nasedáme do auta a míříme do 7 km vzdáleného Beny-sur-Mer, resp. kousek od něj na další z hřbitovů, tentokráte kanadský vojenský hřbitov. Opět čisté a krásně upravené místo, přes 2000 pískovcových pomníčků s javorovými listy připomínajících padlé vojáky převážně z kanadské 3. pěší divize. Po hřbitově se chvíli projdeme, přečteme si pár jmen, uděláme nějaké fotky a zamíříme do Caen. Protože zdejší muzeum druhé světové války Mémorial de Caen již zavírá, uděláme si jen hodinovou procházku ve městě kolem dvou opatství. Mužského kláštera Abbaye aux Hommes s trojlodním románským kostelem a s náhrobní deskou Viléma Dobyvatele a ženského kláštera Abbaye aux Dames, jehož součástí je kostel Saint-Etienne z 11. století a kostel La Trinité s hrobkou Vilémovy manželky Matyldy Flanderské. Po sedmé večerní však již toto krásné historické město opouštíme a vracíme se zpět do Ouistrehamu. Ve zdejším Carrefouru nakupujeme nějaké zásoby jídla na večeři a i něco do auta, abychom měli na následující dny. Parkujeme u našeho hotelu, na pokoji povečeříme z nakoupených zásob, dáváme si sprchu, ještě chvíli koukáme do mobilů a jdeme spát. Dnes jsme ujeli 87km.